kadeřávek

 

Norman Walker:Enzymy jsou základem naší výživy, měli bychom při výběru naší stravy myslet především na ně. Jsou to substance, které člověk nemůže vytvořit a které se nedají uměle vyrobit. Enzymy nejsou obsaženy jen v syrových rostlinách, ale také v lidském těle, kde se podílí na všech činnostech a funkcích.“

 

Zelenina je nejdůležitější složkou protikvasinkové diety, bohatá na mnoho vitamínů, enzymů a dalších cenných látek. Syrová zelenina má ve většině případů mnohem větší výživovou hodnotu, než zelenina jakkoli tepelně upravená. Je to dané tím, že jakmile zelenina projde teplotou vyšší než 42-45°C, začíná ztrácet cenné látky a přichází o enzymy. Pro vaše uzdravení je syrová strava tou nejlepší a zároveň nejsnadnější volbou. U zeleniny by se neměly podceňovat ani prchavé esenciální oleje, rostlinné hormony, pigmenty (bioflavonoidy, chlorofyl nebo antokyany); to vše jsou látky, které jen těžko najdete v pilulkách z lékárny. Čerstvě utrženou zeleninu nic nenahradí.

Ruku v ruce se zeleninou jdou klíčky, a také bylinky. Oboje je víc než vhodné zařazovat pravidelně do vaší stravy. O klíčcích si můžete vše podstatné pro dietu přečíst zde.

Před držením diety se znovu podívejte na rozlišení ovoce a zeleniny – když připomenu jen ty nejvíce do očí bijící fakta; meloun je zelenina, olivy jsou ovoce, rajče – panuje nejistota.

syrové papriky

 

Úprava zeleniny

Blanšírování, vaření v páře, vaření ve vodě, pečení, dušení

Můžete jíst bez obav kdykoli jakoukoli zeleninu, nejlépe syrovou, nebo blanšírovanou, či připravenou v páře. Vařenou nebo pečenou zeleninu také můžete jíst, jen u ní ztrácíte určitý podíl vitamínů a minerálů, v souvislosti s dobou tepelné úpravy. U vitariánské verze diety se zelenina upravuje pouze do 42°C.

Ohřívání zeleniny

Helena Jirsová z klubu Jíme jinak říká: „Doporučujeme sníst tepelně upravenou zeleninu do dvou hodin od uvaření, a pak už ji neohřívat, neboť se stává kyselinotvornou, takže pak už přestává být tělu prospěšná, naopak tělu odebírá minerály. Je tedy praktické vařit luštěniny a obiloviny zvlášť, bez zeleniny – ty uskladnit lze a pak k nim můžete přidat zeleninu čerstvě připravenou. Totéž platí o polévce se zeleninou – tu také nedoporučuji schovávat.“

U protikvasinkové diety je tohle zásadní informace, kterou doporučuji striktně dodržovat.

Nakládaná zelenina

Tuto zeleninu nejezte; mám na mysli klasické nakládání s pektogely a sladidly. Taková zelenina je z hlediska pH kyselinotvorná. Chuť nakládané zeleniny vám bohatě vynahradí zelenina kvašená.

 

Postřehy k zelenině, bramborám a houbám

Co obsahuje tu nejširší paletu stopových prvků?

Alfalfa (vojtěška), tuřín, zelí, paprika, karotka, kukuřice (pozor na GMO), okurka, mořské řasy, artyčoky, fazolky mungo, dýňová semena a řeřicha potoční.

Ostatní zelenina má možná stopových prvků méně, ale uděláte-li si zeleninový salát, jistě dostanete do těla jejich širokou škálu. Velmi důležitá je rozmanitost v konzumované zelenině – právě tím docílíte toho, že nebudete opomíjet nic důležitého.

Rajčata

Rajčata – je to zelenina, nebo ovoce? Nedokážou se na tom shodnout ani vědci; já to tedy navrhuji vyřešit šalamounsky. Pokud budete mít chuť na rajčata, dejte si je, ale samotná. V první fázi diety raději bez slupky. Rajčata jezte nejlépe syrová. Plesnivé rajče nejezte, ani když odkrojíte plesnivou část. Plíseň není vždy viditelná lidským okem.

Meloun 

Jezte zásadně samostatně, nekombinujte s jiným jídlem!!

Houby

Zařadím je sem do informací k zelenině, nechci pro ně dělat extra škatulku. U hub dbejme na to, aby byly čerstvé, nebyly plesnivé. Houby zásadně neohříváme, ohřátím ztratí chuť, ale změní se v nich i složení bílkovin a mohou způsobit zažívací potíže. Houby při dietě nejsou problémem.

houby

Brambory, dýně, patison, tykev

Tyto potraviny jezte jen syrové; pokud je budete tepelně upravovat, škroby v nich obsažené se mění v cukr, kterému se musíme při dietě vyvarovat. Brambory se dají případně vyluhovat ve vodě; pustí škrob a po propláchnutí a vaření v čisté vodě množství škrobu značně omezíte. I tak konzumaci brambor hlavně v první fázi diety raději omezte.

Konzumace tepelně upravených brambor jednou za čas tělo zvládne, ale mějte za zřeteli, že jde o potravinu s kyselinotvorným pH. Tepelně upravené brambory rozhodně nejezte společně s koncentrovanou bílkovinou (např. maso).

Obzvláště léčivé účinky na podporu střev má šťáva ze syrových brambor, tu doporučuji; za syrova mají také velké množství vitamínu C. Pojídání syrových brambor je možné, jen nesmí mít na sobě klíčky nebo zelenou slupku.

Kořenová zelenina

Nepřehánějte to s konzumací kořenové zeleniny pro vyšší obsah cukru (mám na mysli hlavně mrkev a červenou řepu). Na druhou stranu nebojte se natí kořenové zeleniny, natě plné vitamínů přidávejte třeba do salátů nebo polévek; ovšem natě do sebe natahují pesticidy a insekticidy, proto natě ano, ale raději jen z domácí produkce nebo od prověřených dodavatelů.

vodnice a pastinák

 

A co se ještě hodí znát?

a) bulva celeru obsahuje 4x více sacharidů než jeho stvoly a listy; lepší je tedy jíst při dietě řapíkatý celer; šťáva z řapíkatého celeru působí blahodárně na náš organismus – zklidňuje, posiluje spánek, pomáhá organismu lépe snášet vedro

b) obecně pro potlačení přemnožené Candidy jsou vhodné typy zeleniny, které „pálí a štípou“, tedy cibule, česnek, křen, ředkvičky, různé druhy ředkví, fenykl, pórek nebo tuřín či zelí

c) obyčejný hlávkový salát má skoro všechny potřebné vitamíny, a patří mezi nejhodnotnější zeleninu; nejlepší jsou vnější listy salátu plné chlorofylu

hlávkový salát

d) v počátcích diety, jestliže máte zanesený trávicí trakt, je vhodné vyvarovat se častého pojídání kapusty – může způsobovat plyny

e) příliš mladá karotka je nezralá, minerálie a vitaminy se ještě plně nevytvořily, a proto není tak výživná jako ta, které jsme dovolili čtyři a půl až pět měsíců růst v půdě.

f) ve špenátu je velké množství kyseliny šťavelové, která podporuje střevní peristaltiku; po tepelné úpravě se tato kyselina mění a může tvořit krystalky v ledvinách, které nám potom škodí

 

Zálivky, majonézy, další dochucovadla salátů a zeleniny

Jistě není třeba zdůrazňovat vynechání konzumace všech typů zálivek, majonéz a jiných typů dochucovadel do salátů a zeleniny, které obsahují konzervační látky, lihový ocet nebo koření. Pokud toužíte po dochucovadle, podívejte se na stránky blogu do receptů, kategorie štítku pomazánky, dipy, majonézy.

zeleninový salát